O změnách v oblasti pracovně-lékařských prohlídek v roce 2023 jsme vás informovali již dříve v tomto článku. Nyní se podrobněji zaměříme na konkrétní typy lékařských prohlídek, a to výstupní a následnou.
Typy lékařských prohlídek zaměstnanců
Každý zaměstnanec je dle zákona povinen absolvovat různé typy lékařských prohlídek, přičemž rozlišujeme tyto:
- vstupní
- periodické
- mimořádné
- výstupní
- následné
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti
Před absolvováním pracovně-lékařské prohlídky musí zaměstnavatel předvyplnit lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, který pak zaměstnanec vezme s sebou k lékaři.
Co by měl tento formulář obsahovat, si přečtěte v samostatném článku.
Výstupní prohlídka
Výstupní prohlídka zaměstnance se provádí:
- při ukončení pracovněprávního nebo obdobného vztahu (zaměstnání na dohodu o provedení práce nebo činnosti, brigádníci) vždy, pokud:
- zaměstnanec vykonával rizikovou práci (kategorie 2 riziková, 3 nebo 4)
- u zaměstnance byla v době výkonu práce uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání
- zaměstnanec utrpěl pracovní úraz a:
- v příčinné souvislosti s ním byla uznána nejméně dvakrát dočasná pracovní neschopnost
- bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění
- před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud se dosud jednalo o rizikovou práci
- pokud tak stanoví jiný právní předpis
- pokud o to požádá zaměstnanec (bez ohledu na kategorizaci práce)
- pokud o to požádá zaměstnavatel (bez ohledu na kategorizaci práce)
Bodové hodnocení za bolest
V rámci odškodňování bolesti a nemoci z povolání je důležité znát výši bodového hodnocení bolesti nebo ztíženého společenského uplatnění. Od 1. 1. 2023 platí nová hodnota tohoto bodu. Pokud se zaměstnanci stal pracovní úraz před touto změnou (např. v roce 2022) a nyní je s ním ukončován pracovní vztah, musí absolvovat výstupní prohlídku.
Následná prohlídka
Následná prohlídka se provádí za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu v souvislosti s prací za takových pracovních podmínek, jejichž důsledky se mohou projevit až po ukončení práce. Cílem je pak včasné zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění.
Následná prohlídka se provádí podle přílohy vyhlášky 79/2013 Sb., pokud tak stanoví krajská hygienická stanice (KHS) nebo jiný právní předpis (např. zákon č. 263/2016 Sb. atomový zákon).
Jedná se například o práci:
- s chemickými látkami
- pozdní karcinogenní účinek
- pozdní mutagenní účinek
- látky s fibrogenním účinkem
- arzén a jeho sloučeniny
- beryllium
- kadmium
- chróm a jeho VI-mocné sloučeniny
- mangan
- nikl
- akrylonitril a jiné nitrily (např. acetonitril, propannitril, malononitril, adiponitril)
- benzen atd.
- v prostředí s ionizujícím zářením
- s výskytem prachu s fibrogenním, možným fibrogenním nebo karcinogenním účinkem
- s krátkodobými produkty přeměny radonu
- s rizikem biologických faktorů (např. tuberkulóza)
UPOZORNĚNÍ: Pokud vznikla povinnost provést následnou prohlídku, musí zaměstnavatel o této skutečnosti informovat svého poskytovatele pracovně-lékařských služeb (písemná kopie od KHS) a také svého bývalého zaměstnance (kopie se zasílá na poslední místo jeho trvalého bydliště, které je v evidenci zaměstnavatele).
Související legislativa
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
